Clam-Gallasové

Významné osobnosti z rodu Clam-Gallasů
Po Clam-Gallasech se nazývá barokní staroměstský palác v Praze. Budován byl ještě za Jana Václava Gallase, ale poslední podobu mu dali až gallasovští pokračovatelé. Za jejich éry vznikla klasicistní přístavba libereckého a novorenesanční křídlo frýdlantského zámku.
Sami Clam-Gallasové jako členové nové rodové větve měli štěstí na pozoruhodné osobnosti. Kristián Filip (1748–1805) založil lázně v Libverdě a alej Klamovku v Praze. Více proslul jeho syn Kristián Kryštof (1771–1838), nejvyšší maršálek Království českého, spoluzakladatel a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění a Spolku uměleckých přátel církevní hudby, znalec soudobé literatury, hudby, výtvarného umění a jeho mecenáš, sám malíř a kreslíř výtvarně nadaný. Jinam směřoval jeho potomek Eduard Friedrich (1805–1891). Už v osmnácti začal kariéru jako kadet pluku kyrysníků, ve třiceti byl majorem a za šestnáct let generálmajorem. Proslul jako rakouský generál spolu s maršálem Václavem Radeckým v taženích po Itálii (1848–1849). Jediný nositel Řádu Zlatého rouna mezi Clam-Gallasy utržil několik porážek v prusko-rakouské válce 1866. Osobní nepřátelé prý přispěli k soudnímu procesu se šedesátiletým generálem. Vyšel z něj osvobozen, leč politicky oslaben. Pro rakouský císařský dům zůstal oficiálně autoritou, pro mnohé šlechtice a obyvatelstvo svých panství upřímně obdivovaným dobrodincem. Poslední muž rodu, František Clam-Gallas (1854–1930), podporoval především turistiku v Jizerských horách a vlastivědná bádání. Rozšířil starou zámeckou knihovnu na Frýdlantě. Na čtrnáct tisíc svazků v několika evropských jazycích vypovídá o vzdělání svých majitelů.
Po vzniku ČSR se také na zdejší panství vztahovala pozemková reforma. Citelně oslabila hospodářské zázemí velkostatků, navíc liberecký zámek musel být prodán státu. Poslední Clam-Gallas se ženou Marií zanechal sedm dcer. Provdaly se do rodů Kinských, Schwarzenbergů, Auerspergů, Arco-Zinnebergů, Podstatzky-Lichtensteinů. Pouze Edina si vzala nešlechtice, lékaře Winkelbauera. Druhá nejmladší, Klotilda, nesla jako svobodná rodové jméno až do své smrti ve Vídni 1975.

Hrabata Clam-Gallasové a jejich sídla (1768 – 1945)
Sídla zděděná po Gallasech tvořily gotické hrady přestavěné na zámky nebo zámecké novostavby jako Frýdlant a Liberec (od 1634), Lemberk (od 1726), Grabštejn (od 1704) a Černousy (zbořeny 1981). Další dali Clam-Gallasové vystavět sami: klasicistní zámek v lázních Libverda, lovecký zámek (dům) na Smědavě (postaven 1910, shořel 1969), lovecký zámek na Nové louce (přestavěn po 1844, při pozemkové reformě roku 1919 připadl československému státu). Velké či menší nemovitosti jako stálá či jen sezónní sídla vlastnili Clam-Gallasové nejen na samém severu Čech, nýbrž na různých místech současné České republiky.
Ve východních Čechách zámek Dětenice u Jičína přestavěl Jan Kristián Clam-Gallas v l. 1762–1765. Prodal ho roku 1797 baronu Jakubu Wimmerovi. Součástí dětenického panství byl také zámek Mcely. Témuž Wimmerovi prodal už r. 1793 Kristián Clam-Gallas zámek Rožďalovice u Nymburka. Zámek Pohled u Havlíčkova Brodu koupila roku 1864 od Evžena Sylva-Tarouccy Klotilda Clam-Gallasová. Poté se stal dědictvím a majetkem Klotildy Festeticsové. Roku 1945 byl konfiskován. Zámek Přibyslav u Havlíčkova Brodu převzala od Josefa z Dietrichštejna r. 1862 Klotilda Clam-Gallasová. Po jejím skonu (1899) zdědily objekt dcery Eduardina Khevenhüller-Metsch a Klotilda Festetics-Tolna; přišly o něj během pozemkové reformy 1923.
Zámek Obříství u Mělníka vlastnil v letech 1803–1817 Kristián Clam-Gallas a dal ho opravit (1810). Po sedmi letech jej prodal generálu Františku Kollerovi. Zámek Luštěnice u Mladé Boleslavi koupili r. 1774 od Scherzerů z Kleinmühlu. Zámek Klecany u Prahy, jejž navštívila císařovna Marie Terezie, patřil Gallasům a jejich nástupcům Clam-Gallasům v letech 1727–1803. Objekt koupil hostinský František Vobořil.
Zámek Žďár nad Sázavou na jižní Moravě v 19. století vlastnili Clam-Gallasové a po nich příbuzní, Kinští, až do konfiskací roku 1945.
Pět dcer svým sňatkem získalo možnost užívat zámky svých manželů, proto se Clam-Gallasové a jejich příbuzní vídali mj. na Orlíku, Hluboké, Karlově Koruně u Chlumce nad Cidlinou, v pražském paláci Clam-Gallasů, v hejnické vile atd.
Zděděný rodový palác ve Vídni na Währingerstrasse č. 30 musely Clam-Gallasovy dcery prodat Francouzům roku 1954 kvůli finančním těžkostem.


Text: Milan Svoboda